Šachový oddíl Jiskra Strážnice

Poslední kolo finálové části OP 1 muselo být z důvodu naší neschopnosti složit alespoň sedm lidí na zápas odloženo. Tímto děkuji Radku Dryšlovi za vstřícnost. Společně jsme dohodli náhradní termín na sobotu 13. 4. 2024 v Prušánkách. Všichni naši hráči o něm věděli v dostatečném (tří týdenním) předstihu, a tak jsem doufal ve vzornou účast a věřil, že na půdu favorita celé soutěže pojedeme v silné sestavě. Ovšem to, co se dělo v týdnu před zápasem, mě velmi tvrdě usadilo nohama zpátky na zem a popravdě mi vzalo chuť do další práce... Ale nepředbíhejme. Ještě v pátek, tedy den před zápasem, mi chyběli dva lidi a hrozila nebetyčná ostuda, že ani na odložený zápas nebudeme schopni složit sedm lidí!! Vezmu to v rychlosti a k důvodům některých šachistů, proč nemohli nastoupit, se nehodlám vyjadřovat. Nastoupit nemohl Kuba Šuráň, Marián Hrubša, Jirka Fanta, Ondra Jurásek, Martin Benovič a Zdeněk Bína. Ty jsem oslovil v týdnu před zápasem. A tak začalo velké obvolávání zbytku hráčů sestavy. Po velkém přemlouvání se mi podařilo "ukecat" pana Nožičku a nakonec také Ríšu Svobodu, který v den šachového utkání měl ještě po obědě fotbalový zápas. Tímto oběma děkuji za vstřícnost a za to, že mě podrželi. Nakonec tak do Prušánek opravdu mohlo vyrazit sedm hráčů a bylo to doslova sedm statečných. Vzhledem k tomu, co Podlužan totiž nasazuje v tomto ročníku OP 1 za sestavu (prošpikovanou hráči ze 2. ligy!!) bylo totiž jasné, že si v této sestavě jedeme pro porážku a vlastně na takový výlet. Největším paradoxem sobotního odjezdu byl fakt, že druhá skupinka, která se scházela u Spořitelny, potkala Jirku Fantu, jak si to šine na kole do obchodu a když ho Jirka Kořínek oslovil, proč nejde hrát, dostalo se mu odpovědi, že se mu nechce v tak hezkém počasí... Tohle mluví samo za sebe.

Po příjezdu do hrací místnosti jsem však zjistil, že Prušánkám chybí Pavel Balšínek a že nenastoupí ani Vladan Předínský s Radkem Dryšlem. Domácí tak nasadili víceméně hratelnou sestavu a o to víc mrzely naše hloupé absence. Rozložení sil na jednotlivých šachovnicích bylo s výjimkou té první, druhé a čtvrté víceméně v normálu. A vzhledem k tomu, že jsme na dvojce a čtyřce dokázali favorizované domácí hráče zaskočit, vyvíjel se zprvu zápas lépe pro naše barvy. Na první šachovnici zasedl kandidát mistra Dalibor Mlénský proti Ivanu Kubišovi a vyrukoval na něj s Královským gambitem. Oba hráči obětovali nějaké pěšce a vznikla divoká, rozháraná pozice. Nakonec náš borec doplatil na to, že jeho věž zůstala uvězněná na a8 a domácí favorit toho dokázal využít. V dalším průběhu to byl marný boj černé věže s lehkými figurami bílého a došlo k další ztrátě materiálu a domácí hráč zkušeně dotáhl partii do výhry. Tato se hrála nejdýl ze všech a Ivanovi patří velké uznání za bojovnost! Na druhou desku jsem usedl já a proti mně další pravidelný účastník bojů ve 2. lize - Josef Mayer. Ze zahájení jsem vyšel se ztrátou pěšce, ale pak se mi podařilo převzít iniciativu a vyrovnat hru. Po nějaké době jsem dokonce získal pěšce zpátky a nakonec jsem vzal za vděk nabídnutou výměnou dam, po níž zůstali na šachovnici střelci opačné barvy a pan Mayer tak souhlasil s mojí nabídkou remízy. Pro mě velký úspěch! Na třetí desce došlo k dalšímu (v pořadí již snad patnáctému) měření sil dvojice Kocáb - Šafařík. Znovu se hrála Sicilka a tak jako v základní části byla pozice znovu vyrovnaná. Jan Kocáb však zprvu s remízou nesouhlasil, čímž nám trošičku zamával s našimi plány na rychlý odvoz Ríši Svobody na fotbalové utkání, ale nakonec přeci jenom uznal, že na Vojtu asi nic nevymyslí a partie skončila smírem. Na čtvrté desce pak došlo k prvotřídnímu překvapení! Petr Krolop - věrný své tradici - rozehrál na mladého Ríšu "tu svoji divočinu" a ve své oblíbené Skandinávské vyvinul velký tlak na bílého krále. Ríša však z něho vyvázl a jeho dáma najednou stála tváří v tvář černému králi a po chybě Petra Ríša pěkně nejen že získal dva ztracené pěšce zpátky, ale dokonce k nim přidal celou figuru! I v dalším průběhu pak postupně utahoval šrouby, až Petr udělal další chybu a po ztrátě věže partii vzdal. Velmi cenný skalp pro Ríšu a hlavně velmi nečekané vítězství!! Na pětce se utkali dva matadoři, a to domácí František Dryšl a hostující Jaroslav Nožička. ELOvě vyrovnaný boj však vedl domácí hráč přeci jenom o trošku lépe a do koncovky nestejných střelců přešel s výhodou pěšce navíc. Normálně to žádná velká výhoda není, ale jakmile pustil pan Nožička černého krále vstříc svému střelci, který neměl velký manévrovací prostor, bylo vymalováno. Také na šesté to bylo mezi Jirkou Kořínkem a Fanou Schottlem papírově vyrovnané a první polovina partie tomu také odpovídala. Jenže pak Jirka začal vymýšlet nějaké pseudo chytání dámy, Fana získal několik pěšců a v koncovce dámy a věže na každé straně přešel do jednoznačně vyhrané koncovky, navíc Jirka měl na hodinách zhruba minutu a půl, během nichž ještě se mnou mohutně diskutoval o nesmrtelnosti brouka (o tom, jak je jeho pozice ztracená). Netrvalo dlouho a partii vzdal. Na poslední šachovnici se znovu utkali Jara Švásta s Ivem Kuželou. Ivo zůstal hrát bez rochady a právě vazba jeho pěšce mu činila problémy. Přesto získal pěšce navíc a přišel za mnou, že nabídne remízu. Odpověděl jsem mu, že já bych partii určitě hrál, a tak Ivo pokračoval. Jenže za pár minut přinesl podepsaný partiář. Očividně se na realizaci výhody necítil a tak vzal za vděk opakováním tahů. Zápas jsme tak prohráli, což se vlastně čekalo, ale i přes velmi oslabenou sestavu jsme se nečekaně drželi. Je jasné, že jsme doplatili na slabší náhradníky, ale i tak jim patří dík, že do Prušánek vůbec jeli. Finálovou skupinu jsme tak zakončili na poslední příčce tabulky a s Prušánkami jsme prohráli i druhý souboj v tomto ročníku.

Fotky ze zápasu:

Utkání se hrálo v prostorách, kde se hrávají převážně vyšší soutěže.

První tahy na první šachovnici. Tady hraje Ivan Kubiš, proti němu velmi silný protivník v podobě Dalibora Mlénského (vpravo).

A můj soupeř na druhé šachovnici, rovněž velmi silný sympaťák Josef Mayer. 

Dle slov Vojty Šafaříka hrál dnes s Janem Kocábem (vlevo) již tak sto osmou vzájemnou partii, jeho soupeř byl skromnější a odhadoval zhruba patnáctou.

Na čtvrté šachovnici se zrodilo největší překvapení zápasu, kdy Ríša Svoboda převezl všemi mastmi mazaného Petra Krolopa a pěkně zvítězil.

A tady začátek partie na páté desce mezi Františkem Dryšlem (vlevo) a Jaroslavem Nožičkou.

Na šesté šachovnici došlo k souboji dvou sympaťáků, když Fana Schottl přehrál černými Jirku Kořínka.

Druhá vzájemná partie mezi Jaroslavem Švástou (vlevo) a Ivem Kuželou znovu přinesla dělbu bodů.

Poslední hraná partie logicky táhla pozornost všech lidí v hrací místnosti. Přišli se podívat dokonce Pavel Balšínek (vlevo na židli) a Radek Dryšl (jediný člověk v červeném tričku na fotce).

Utkání řídil z pozice rozhodčího Jiří Tesař.

PARTIE ZE ZÁPASU:

1. Mlénský - Kubiš 1 : 0

2. Solařík - Mayer 1/2

3. Kocáb - Šafařík 1/2

4. Svoboda - Krolop 1 : 0

5. Dryšl F. - Nožička 1 : 0

6. Kořínek - Schottl 0 : 1

7. Švásta - Kužela 1/2

Další výsledek 3. kola finálové části OP 1:

Sokol Kyjov - KVASACO Vacenovice 4 : 3 viz ODKAZ

Autor: Pavel Solařík