Šachový oddíl Jiskra Strážnice

Jiskra se díky těsné výhře na Durasu posunula o dvě příčky výš a dostala pod sebe právě svého nedělního soupeře, na předposlední příčku spadla Univerzita, která padla rovněž nejtěsnějším možným rozdílem na vedoucí Lokomotivě. Nicméně vzhledem k výbuchu rezervy Hustopečí ve Veselí je o sestupujícím zřejmě rozhodnuto, protože ty sehrají už jen jeden zápas (a to doma se Slavkovem), zatímco Univerzita bude ještě hrát jak s Durasem, tak s Vyškovem, takže bude mít dost příležitostí k bodovému zisku a vylepšení svého tabulkového postavení.

7. kolo:

DURAS BKV Královo Pole C - Jiskra Strážnice 3,5 : 4,5

K tomuto zápasu bylo už hodně řečeno v samotné reportáži. Bylo to utkání plné nerozhodných výsledků, z nichž se ovšem jeden remízové pozici vymykal. Byla to partie na druhé šachovnici, kde se Kubovi podařilo zkušeného soupeře pěkně přehrát a dokonce získat figuru. Bohužel mu soupeř vyklouzl věčným šachem. A právě tuto partii jsem při obchůzce viděl jako vyhranou pro nás, naopak na osmé a první šachovnici jsme byli v materiální nevýhodě, tak jsem začal v duchu tak trochu počítat s celkovou remízou. Nebylo by to žádné překvapní, protože šachisté Durasu v tomto ročníku hráli nerozhodně už třikrát a jsou remízovými králi soutěže. Krása šachové hry je ovšem v tom, že nikdy nic nedopadne tak, jak se předem zdá (alespoň teda ne v naší "pralesní lize"), a tak po nečekané remíze na dvojce a očekávané prohře na osmičce (i tady to mohla být nakonec ještě možná remíza) to musel vzít do rukou Martin Kladňák a i přes ztrátu pěšce prokázat svoji extratřídu a nakonec otočit kormidlem zápasu neodvratně na naši stranu. Bylo to podruhé za jeden kalendářní týden, co Martin dokázal vyhrát partii, v níž prohrával o pěšce. Stejně tak to dokázal i minulý týden v barvách Hodonína, kdy právě on svojí výhrou (jedinou v zápase) rozhodl o nejtěsnější výhře svého týmu na půdě jundrovských Jezdců a právě jeho partii s Michalem Šípkem dávám k dobru:

ŠK Veselí nad Moravou B - ŠK Hustopeče B 6,5 : 1,5

Cestou z Brna jsme se s Ondrou Juráskem rozhodli, že se zajedeme na veselskou orlovnu podívat, jak že je na tom náš přímý konkurent v boji o záchranu. Jelikož zápas začínal až v 10 hodin, očekávali jsme, že ve dvě po obědě se ještě nějaká partie bude hrát. Budova však už byla zamčená a zela prázdnotou. Domácí si totiž se svým soupeřem poradili opravdu rychle a vrátili mu týden starou potupnou porážku z KP 1, kdy vlakem přes Brno dorazili do Hustopečí pouze v šesti lidech, aby z šesti hraných partiích dokázali pouze dvě remizovat (Michal Skalka a Jenda Píštěk) a nakonec tak odvezli domů výprask 1:7. Zatímco áčko Hustopečí v KP 1 válí, celou soutěž vede a je žhavým kandidátem na postup do 2. ligy, tak jejich béčko v KP 2 C doslova živoří a je beznadějně poslední. Svoji letošní "formu" pak potvrdilo i ve Veselí, kam dorazilo značně oslabené a po tomto utkání už ztratilo šanci na jinou, než poslední příčku v tabulce soutěže. Veselští hoši naopak odrazili nečekaný atak Vyškova a uhájili před ním druhou příčku tabulky a ukázali, že výkonnostně patří na špici soutěže.

MKS Vyškov B - Merta Slavkov u Brna 5 : 3

Vzhledem k faktu, že áčko Vyškova bojuje ve 2. lize o záchranu, se očekávalo jakési upozadění béčka v KP 2. Cestou z Brna jsme volali Mirovi Sládkovi ze Slavkova, jak dopadl jejich zápas (my jsme tedy nejdřív mysleli, že hrají v Hustopečích, ale bylo nám řečeno, že nikoliv, že Slavkov vyrazil právě do Vyškova). Mira nám řekl, že je v práci, ale že vzhledem k silné sestavě očekává, že Merta přiveze všechny body. Ještě do auta nám pak psal, že jeho tým odjel z nedalekého Vyškova s prázdnou po porážce 3:5 a že to nechápe. No, ono se to opravdu těžko chápe. Na šesti deskách měli totiž hosté ELOvou převahu a papírově měli opravdu brát všechny body. Ovšem jediný, kdo ji dokázal přetavit ve vítězství, byl Ondřej Hejdušek na sedmé šachovnici. Na první šachovnici nestačilo Ondřeji Nepomuckému v souboji s Radkem Zabloudilem ani 221 bodů navíc k vítězství, na druhé měl Petr Kunčar dokonce 329 ELO bodů do plusu a bílé kameny k tomu, přesto s Radimem Majetičem uhrál rovněž jen remízu. Vyškovská rezerva tak ukázala, že je černým koněm soutěže a právě ona bude našim příštím soupeřem. No máme se na co těšit..

Lokomotiva Brno D - VSK Univerzita Brno C 4,5 : 3,5

Je neuvěřitelné, jak se Lokálce letos daří! Tento tým disponuje jakousi aurou, kterou je velmi těžké překonat. V brněnském derby s Univerzitou sice hrála bez tří hráčů základní sestavy, přesto dokázala potřetí v řadě naplno bodovat. Je pravda, že hosté jí to dost usnadnili svojí zápasovou sestavou, v níž byli hned čtyři náhradníci. Jediný, kdo dokázal svoji partii vyhrát, byl sympatický Vasilis Zerdaloglu, který porazil velmi silného Vlastimila Ličku. Nicméně za domácí zavěsili Karel Martišek a Petr Žitný a to při dalších pěti remízách stačilo Lokomotivě na plný bodový zisk. Díky panu Kalendovskému máme možnost nahlédnout do několika partií z tohoto zápasu:

1. Marša Alexandr - Šebek Jan 1/2

3. Žitný Petr - Kožaný Jan 1 : 0

4. Absolín Ladislav - Lisik Miroslav 1/2

5. Martišek Karel - Tvrdý Radovan 1 : 0

6. Dufek Martin - Perutka Tomáš 1/2

7. Zamarská Dagmar - László Iván 1/2

8. Vaculíková Renáta - Polák Zdeněk 1/2

Konsatováním, že volný los v rámci 7. kola KP 2 C vybíral Podlužan Prušánky B bychom se tedy rozloučili s naší soutěží.

A díky práci pana Kalendovského máme možnost nahlédnout rovněž do "sousedního" Krajského přeboru 2. třídy skupiny B, v níž jeho Lokomotiva Brno C porazila GPOA (Gymnázium při Obchodní akademii) Znojmo B vysoko 5,5 : 2,5 (viz ODKAZ). Sám pan Kalendovský dokázal svoji partii vyhrát a přispěl tak k celkové výhře svého týmu. Tímto mu moc děkuji za zaslané partie a oživení Ozvěn kola! Pojďme tedy na to:

1. Buchta Václav - Nekula Richard 1 : 0

2. Skřenek Jiří - Hurta Miroslav 1/2

3. Šlégl Milan - Václavek Petr 1 : 0

4. Čtveráček Filip - Kureš Miroslav 1 : 0

5. Gorčák Jan - Relich Michal 0 : 1

6. Vejlupek Pavel - Krystl Jaromír 0 : 1

7. Kalendovský Jan - Vančura Samuel 1 : 0

8. Peroutka Matěj - Krasovkyi Stanislav 0 : 1

Ještě jednou velký dík příteli panu Kalendovskému!

Autor: Pavel Solařík