Šachový oddíl Jiskra Strážnice

Ve druhém kole nejnižší soutěže nás čekal výlet do Kyjova. Sestava byla hotová rychle a byl jsem mile překvapený přístupem oslovených hráčů. Jen jednička týmu - Kuba Šuráň dal vědět, že do konce roku hrát nebude a taky Vojta Šafařík je po operací očí jaksi "mimo hru". I tak jsem měl ale z naší sestavy dobrý pocit, ačkoliv start Ríši Svobody mi jeho tatínek potvrdil až v pátek večer.

Vrásky mi před cestou dělala nejen objížďka, když se nedá jet přes Vracov, ale musí se přes Rohatec Kolonii, dále pak slabá baterka na mém autě, a tak jsem vstal raději v předstihu, abych byl schopný případné problémy se startováním včas vyřešit. Auto chytlo na první škytnutí, a tak jsem mohl začít sbírat šachisty po městě. Cesta utekla rychle a téměř celou jsme ji strávili vyprávěním o mojí letní dovolené v Tunisu, o kterou se zajímal především Romdhan - rodák z této země. Především historka s pádem velblouda do bazénu na státní den všechny v autě náramně pobavila (SMÍCH)...

V Kyjově jsme byli dvacet minut před začátkem zápasu, což velmi překvapilo domácího kapitána - Dominika Brídla, který se nechal slyšet, že na takové brzké příjezdy soupeře není rozhodně zvyklý a s vyplněním domácí sestavy v zápisu váhal až podle toho, kdo z šachistů Kyjova opravdu na zápas dojde.. Nakonec se v útulné místnosti na místní sokolovně sešlo všech pět domácích borců, a tak mohl zápas začít. 

Od prvních tahů přitahovala velkou pozornost partie na čtvrté šachovnici, kde domácí Martin Šlahůnek přehlédl úder bílé dámy a brzy ztratil figuru a pěcha. Jenže Ríša jaksi usnul na vavřínech a dal svému soupeři šanci hru i materiál vyrovnat. Jenže ten zahrál úder Jg3 až o tah později, i tak to byla velmi pěkná partie, nad kterou všichni zúčastnění jen kouleli očima. Druhá chyba domácího šachisty v partii už se mu stala osudnou, a tak jsme rychle zapsali první zápasový bod. Jenže naše radost netrvala dlouho, protože Kyjov záhy vyrovnal misky vah ziskem celého bodu na páté desce. Tady musím Romdhana pochválit, protože jeho hra jde nahoru! Jeho šachy už začínají mít hlavu a patu a hlavně se nedopouští úplně základních chyb. Se zkušeným Vladimírem Jurutkou - ikonou domácího šachu - držel v pěkné, poziční partii krok a dlouho to vypadalo na zisk alespoň půl bodu. Jenže pak Romdhan neustál velký tlak bílých figur a po výměnách přišel úder bílé dámy se ziskem pěšce a aby neztratil i druhého, nabídl dámy na výměnu, což však znamenalo přechod do prohrané pěšcové koncovky. I tak to Romdhan dohrál statečně až do matu a po partii si lehce postěžoval, že na poslední šachovnici narazil na tak silného soupeře, načež mu všichni oponovali, že pouze partie se silnějšími soupeři ho někam posunou.. AMEN!

Dohrávaly se tak partie na prvních třech šachovnicích. Já jsem na té první čelil mladému Robinu Vaňkovi, který za Jiskru před pár lety dokonce naskočil na jedno utkání v KP 2. V minulé sezóně jsme se spolu utkali a v Caro-Kannu skončila partie remízou. Robin tenkrát hrál dobře, což mě vybičovalo k tomu, abych se na naši minulou partii letmo podíval a zamyslel se, co bych tentokrát mohl hrát jinak. Jenže jsem nic kloudného nevymyslel, nechal to osudu a Robin to vlastně rozčísl za mě, protože se hrála jiná varianta. Jelikož jsem měl ze svého soupeře respekt, tak jsem partii tahal více rozvážně a vlastně jsem se celou dobu cítil dobře. Až někde ve střední hře se mi zdálo, že trošku ztrácím nit a nevím, jak svému soupeři co nejvíc uškodit, abych ho dostal do úzkých. Nakonec jsem to nějak vymyslel a zkusil ho tahem 31. ... e5 nalákat do léčky, na kterou se chytil. Od této chvíle jsem se cítil opravdu dobře, protože bílý král byl zahnán do rohu šachovnice a moje těžké figury vpadly do bílé pozice. Třešínkou na dortu byl pak mat ve čtyřech tazích, který mi udělal (nebudu zastírat) radost. 

Na třetí desce hrál Jirka Fanta Královskou Indickou a jeho soupeř - Patrik Vyškových - se do něj od samého začátku pořádně opřel a rychle získal pěšce. Bílá pěšcová jízda se pak rozeběhla na černého krále s velkou vervou, ovšem domácí borec trošičku přetáhl strunu a jeho útok tak nějak vyšuměl a černý najednou začal útočit po E sloupci na bílého krále, který uvízl bez rochady na nebezpečných polích, což mu také vůdce černé armády dal brzy pocítit. Jirka rovněž zaslouží velkou pochvalu za to, v jak pokročilém věku dokáže stále hrát pevné a promyšlené šachy, ačkoliv i jeho oči už mu neslouží tak, jak by bylo záhodno. Jeho hezká výhra nám dala jistotu zisku tří bodů a dohrávala se pouze partie na druhé šachovnici....

....na ní se střetli domácí kapitán Dominik Brídl s Ivem Kuželou. Ten byl na naší soupisce posunut nahoru, což si vysloužil výbornými výkony ve své premiérové sezóně a taky tím, že mi dal na frak v několika partiích na chess.com (SMÍCH). Střetli se zde dva poziční a přemýšliví hráči a partie se dlouho zdála jako remízová. Když Ivo viděl, že jsme už vyhráli, nabídl remízu, kterou však jeho soupeř logikcy odmítl. Jenže záhy zahrál chybu, po které ztratil volného pěšce na B sloupci a tak zkusil remízu nabídnout sám. Ivo ji však už nevzal se slovy, že stojí líp a chtěl by to dohrát. A závěr partie stál za to! Těžké bílé figury vlétly černému do týlu a dáma s věží brzy vykonala popravu černého krále. Krásný závěr! 

Z Kyjova jsme tak odjeli se všemi body po vysoké výhře. Všechny partie byly hezké a bojovné a všechny stojí za přehrání! Já chci našim šachistům poděkovat za dobrou hru, domácím zase za pohodový průběh a dobrou organizaci utkání. V příštím kole máme volno, tak za šachovnice znovu usedneme až 15. 12. doma proti Veselí nad Moravou D. Šachu zdar, přátelé!

FOTOGRAFIE ZE ZÁPASU:

Utkání nám začalo a tady sledujeme první tahy od první šachovnice.

Mládí vpřed, aneb první dvě domácí šachovnice. Vpravo můj soupeř Robin Vaněk, vedle něj domácí kapitán Dominik Brídl.

Na třetí domácí šachovnici hrál Batman! Ne, dělám si legraci, je to sympaťák Patrik Vyškových.

A tady máme pohled na poslední dvě domácí šachovnice. V černé mikině dumá Martin Šlahůnek, vedle něj právě provádí tah Vladimír Jurutka - nejzkušenější domácí hráč.

A tady máme pohled do hrací místnosti od poslední šachovnice.

Ivo Kužela - naše stoupající kometa. Jen škoda, že je to pravděpodobně jeho poslední sezóna v Jiskře, neboť ho příští rok zřejmě čeká studium v zahraničí..

A zde bez debat nejkušenější hráč Jiskry - Jirka Fanta. Když jsme se před zápasem bavili o zesnulém Janu Čechalovi, prohlásil, že teď je na řadě on. Jenže on má tuhý kořínek, k čemuž přispívá jeho aktivní životní styl. Denně cvičí a je neustále v pohybu. Já doufám, že nemá pravdu a ještě nám předvede hodně dobrých partií!

A tady čtvrtá a pátá šachovnice Jiskry, aneb Ríša Svoboda (vlevo) a Romdhan Chatman v červeném svetru.

A tady jsme svědky tahu 49. f6, po kterém bílý pěšec míří nezvratně "do dámy". Vše sleduje Jirka Fanta, zatímco mladý Martin Šlahůnek, který už má po partii  se již věnuje diplaji svého mobilního telefonu.

A zde se dohrává poslední partie tohoto zápasu a také Ivo Kužela (vpravo) míří již nezvratně k zisku celého bodu, což bedlivě sleduje i Vladimír Jurutka.

PARTIE ZE ZÁPASU:

1. Vaněk - Solařík 0 : 1

2. Kužela - Brídl 1 : 0

3. Vaškových - Fanta 0 : 1

4. Svoboda - Šlahůnek 1 : 0

5. Jurutka - Chatman 1 : 0

Další výsledek 2. kola OP 2:

Slavoj Velké Pavlovice C - ŠK Veselí nad Moravou D 2 : 3 viz ODKAZ

Autor: Pavel Solařík