Šachový oddíl Jiskra Strážnice

Do Brna jsme odjížděli v solidní sestavě, když jediné místo náhradníka zaujal náš host v Vacenovic - Lubomír Řičica. Cesta ubíhala (i přes mírné náledí) plynule a rychle a dokonce se dalo zaparkovat ve dvorním traktu ZŠ Staňkova, a tak jsme dorazili do hrací místnosti dorazili pár minut před devátou. V ní už byli u stolu zasednutí aktéři druhého zápasu, a to hráči Moravské Slavie C a Galerie Závodný Mikulov. Rozhodčí našeho zápasu - pan Jan Masařík - nás usadil k šachovnicím, na kterých se okamžitě rozhořely líté boje. Bohužel první, kdo se takřka okamžitě dostal do obrovské nevýhody, jsem byl já. Když jsem zahrál 2. e5 (tedy Albínův protigambit) začal se soupeř doširoka usmívat a vzhledem k tomu, že při usednutí k partii prohodil něco o domácí přípravě, jsem nabyl přesvědčení, že se na mě nachystal a že je potřeba vybočit z teorie a zahrát něco jinak. Bohužel to něco jinak bylo braní mimochodem, po kterém jsem dovolil soupeři přejít do přivyhrané pozice. A i přesto, že pan Kacálek (při vší úctě k němu) nepatří mezi ty nejsilnější šachisty, tak partii vedl až do mého trpkého konce přesvědčivě. Přesto byli v místnosti jiní adepti na titul "Borec na konec". Na osmé šachovnici nastoupil za domácí velmi silný náhradník, a to Petr Krejčí. Ten chtěl ve Skandinávské hře využít vazby bílé figury na d4, ovšem Lubomír Řičica z ní mistrně utekl a jeho soupeř před ztrátou figury vzdal. To vše ve 12. tahu!! Černému tak nebylo nic platných 400 ELO bodů v jeho prospěch. Jako druhá v pořadí skončila partie na sedmé šachovnici, kde Ondra Jurásek přijal nabízenou remízu. Sice říkal, že mohl ještě hrát, ale nebyly vidět žádné cesty k případné výhře. Potom jsem kapituloval já (5) a odešel z hrací místnosti na WC a vyřídit telefony. Po návratu mi právě Ondra zahlásil, že Kuba Šuráň (3) prohrál. Když jsem se Kuby ptal, jak se to stalo, tak řekl, že přišel o figuru. A tak jsme prohrávali. Ostatní partie (krom té na první desce) ovšem vypadaly pro nás dobře. Jenže Jirka Fanta ve složité pozici nějak prošel kolem svého štěstí a partie sklouzla do pěšcové koncovky jezdce proti střelci, kde to s Jirkou už vypadalo všelijak, ale nakonec z toho byla plichta. V tu chvíli jsem řekl Vojtovi Šafaříkovi, že bude muset zabojovat a ten mě vzal za slovo. Partii odehrál ve velkém stylu a při závěrečné honbě na černého krále (z níž resultoval zisk dámy) nechal zavzpomínat na své nejlepší partie. Bylo vyrovnáno, 3:3. Na první desce se však Ivan dostával do čím dál větších problémů a také Filda Dvořáček jaksi ztratil v partii ten správný drajv (tedy alespoň dle mého názoru). Šel jsem si zahrát šachy na vedlejší stůl a po pár tazích jsem uslyšel velký halek od první šachovnice, na které spadl domácímu hráči praporek pouhé tři tahy před časovou kontrolou a ve vyhrané pozici! Dokonce sám Ivan říkal, že by to po 40. tahu už vzdal, ale všiml si, že se soupeř dostává do časové tísně. Pan Mareš prozradil, že si absolutně nevšiml toho, že má tak špatný čas a prohra ho pochopitelně moc mrzela. Z partie na dvojce nám tak stačilo půl bodu. Filda po chvíli remízu nabídl a jeho soupeř ji (k mému překvapení) přijal. Ono mu ale nezbývalo nic jiného, protože dle pozápasové analýzy byla jeho pozice prohraná, Filda ovšem ukázal týmového ducha a i za cenu ztráty půl bodu pro sebe pojistil velmi cennou výhru celému týmu! Tyto tři body z Brna mají cenu zlata a náš tým udělal obrovský skok k záchraně soutěže!

Vchod do Lokálky.. Kdyby tyto dveře mohly vyprávět, kolik jimi už prošlo skvělých šachistů!

Pohled do hrací místnosti od první šachovnice.

Jednička a dvojka hostí - zleva Ivan Kubiš a Filip Dvořáček.

Pohled na domácí jedničku (a smolaře dnešního zápasu) Jaroslava Mareše.

Zdeněk Tioka (vlevo) se k partii dostavil s mírným zpožděním, nicméně nakonec hrál nejdéle.

Kuba Šuráň (vlevo) dnes prohrál, on ale bojoval i s nepříjemným nachlazením. Vedle sedící Vojta Šafařík dnes zahrál naopak výborně!

Pohled na mého soupeře (vlevo), kterým byl Tomáš Kacálek. Ten mi tvrdil, že se na mě nepřipravoval, ovšem při kouření venku říkal zase opak. Vedle něho sedí Pavel Blažek (4) a Tomáš Petráň.

A pan Kacálek mi ješět jednou skočil do záběru, to když jsem fotil Františka Blatu na šesté šachovnici.

Pohled na poslední tři šachovnice Jiskry - zleva Fanta, Jurásek, Řičica.

Pohled na poslední tři šachovnice domácího ŠK 64 - zleva Petr Krejčí (8), Milan Všetečka (7) a František Blata (6).

Hrdina dnešního zápasu - Lubomír Řičica (vpravo), který svojí miniaturkou položil základní kámen dnešnímu úspěchu.

Zápas pomalu vrcholí, dohrávají se už jen partie na první, druhé a čtvrté šachovnici. Hosté na nich nakonec otočí kormidlem utkání na svoji stranu.

Filda Dvořáček se utkal se Zdeňkem Tiokou už potřetí.

PARTIE ZE ZÁPASU:

1. Mareš - Kubiš 0 : 1

2. Dvořáček - Tioka 1/2 : 1/2

3. Petráň - Šuráň 1 : 0

4. Šafařík - Blažek 1 : 0

5. Kacálek - Solařík 1 : 0

6. Fanta - Blata 1/2 : 1/2

7. Všetečka - Jurásek 1/2 : 1/2

8. Řičica - Krejčí 1 : 0

Ostatní výsledky 7. kola KP 2 C:

Moravská Slavia Brno C - Galerie Závodný Mikulov 5,5 : 2,5

Agrotec Hustopeče B - 1923 Sokol Kyjov 2,5 : 5,5

DDM Slavkov - Lokomotiva Brno D 2 : 6

Veselí nad Moravou B - Podlužan Prušánky C 4 : 4 viz ODKAZ na reportáž na blogu Petra Krolopa

Blíže k těmto zápasům v ozvěnách kola (včetně několika partií ze zápasu Morendy C s Mikulovem!).

Autor: Pavel Solařík